|
|
Zánik Jeruzalémského chrámu (zpracování tématu v klasických židovských textech)
Razák, Věra ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent) ; Šafin, Ján (oponent)
Zánik Jeruzalémského chrámu (zpracování tématu v klasických židovských textech) Věra Razáková Tato disertační práce se soustředí na texty popisující vlastní zkázu Chrámu nejprve vojskem Babyloňanů v roce 586 př. o. l. a poté římským vojskem v roce 70 o. l., ale také na okolností, které dobytí a zničení Chrámu a města Jeruzaléma předcházely. Zkoumanými texty jsou (až na výjimky) texty klasické rabínské literatury starověku. Ačkoliv není pochyb o tom, jak zásadní událostí byl zánik Chrámu a chrámového kultu v judaismu, její obraz ve zkoumané literatuře není nijak masivní. Navíc se často jedná o individuální zmínky drobnějšího rozsahu. To platí zejména o zkoumání příčin zkázy Chrámu a Jeruzaléma. Podobně útržkovitý charakter mají i další zmínky v halachických textech, které se zabývají změnami vynucenými zánikem Chrámu, centrálního chrámového kultu a chrámové obětní bohoslužby. Hlavními zkoumanými texty této skupiny jsou Mišna a Tosefta. Mnohem bohatším zdrojem pro zkoumané téma je gemara Babylonského (a částečně i Jeruzalémského) talmudu a zejména některé vybrané midraše. Práce s texty agadickými přináší souvislejší popisy zkázy Chrámu a dalších zkoumaných témat. Texty z dalších rabínských děl jsou zkoumány jako doplněk textů stěžejních, zejména v případě, že zkoumají stejné téma. Tato práce nejprve...
|
|
|
Židovské právo
Půlpánová, Klára ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Židovské právo Abstrakt Diplomová práce představuje židovské právo jako právní systém. V první části seznamuje čtenáře s pojmem halachy a s jeho obsahem. Dále zasazuje vývoj židovského práva do historického kontextu, kdy seznamuje s jeho vývojem jak z historicko-kritického pohledu, tak z tradičního halachického pohledu. Práce dělí židovské právo na biblické a na rabínské právo, rovněž zachycuje a dále rozvádí jednotlivé charakteristiky židovského práva, kterými jsou multivalence, absence centralizace, různorodost názorů halachických učenců a rituální právo jako všudypřítomná součást právních norem. Popisuje také zdroje halachy a uvádí výběr nejvýznamnějších literárních pramenů židovského práva, spolu se stručným uvedením jejich historického vývoje. Jedna kapitola práce je věnována také rabínské hermeneutice. Práce seznamuje se třemi pojetími hermeneutických pravidel neboli midot. Prvním z nich je sedm pravidel Hilelových, druhým je třináct pravidel rabiho Jišmaela a třetím pojetím je třicet dva pravidel rabiho Eliezera. Práce na příkladech ukazuje aplikaci těchto pravidel při exegezi biblických právních norem, a tím zároveň dokresluje pojetí židovského práva jako právního systému a halachické doktríny jako právní vědy. Ve druhé části práce je rozebírán vztah židovského práva k právu státu Izrael. Přestože...
|
|
| |
|
|
Ženy v tradičním judaismu se zaměřením na tradice a zvyky Židovské obce v Praze od První republiky až po současnost
Příplatová, Silvie ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce nastiňuje pohled na život žen v tradičním judaismu na území hlavního města Prahy. Práce není zaměřena pouze na židovskou historii od doby První republiky po současnost, vývoj společenského soužití Čechů a Židů v průběhu posledních dvou století, ale i na dochované tradice a současné praktiky židovských žen. Cílem mé práce je ozřejmit tradice a zvyky, které se v Praze dodržovaly, měnily i vyvíjely se v průběhu času, pod vlivy okolního světa či migrace. To vše s důrazem na fakt, že i když život pobožných židovských žen je plný nařízení a ustanovení, stále je těmto ženám přikládána veliká úcta, v rodině, náboženství, kultuře, nebo ve společnosti. Vůči židovskému obyvatelstvu přetrvávaly řadu let myšlenky a postoje ve formě dogmatičnosti. Ze strany českého obyvatelstva přetrvávaly motivované náboženské, sociální a dokonce i pověrečné předsudky. Nestrannému pozorovateli se může zdát z vnějšího pohledu, že život žen v tradičním judaismu, či praktiky žen v pražském prostředí od doby První republiky jsou stabilní a neměnné. Tyto obřady a praktiky prošly v minulosti jistým vývojem, které vrcholí na území Prahy v posledních dvaceti letech po roce 1989. Všechny obřady, které se vztahují k životnímu cyklu židovských žen, mají své hluboké kořeny v Tanachu (Starém zákoně). Největší vliv měl...
|
|
| |
host ::
RSS.